Publikoval Zora Navrátilová
0 Komentáře
Hatha jóga není žádná rychlokvaška s křikem a potem, ale cesta, která potichu přepisuje pravidla hry vaší mysli i těla. Možná jste si všimli, jak ve studiu někdo došlápne na podložku a vypadá, že se dotýká něčeho víc než svalů. Nedivte se – jóga, zejména ta hatha, zamíchá vaší energií docela nenápadně, ale účinněji než dvojité espresso po špatně prospalé noci.
Když v Brně mrzne, v sále je hřejivo. Nejen díky topení, ale hlavně proto, že jste prostě fakt tady a teď. A když vytrváte, zjistíte, že hatha jóga není tichou meditací v lotosovém sedu s modlitbou, ale ryzí kombinací pohybu, dechu a poznání sebe sama. Má v sobě něco poctivého, co na západě začínáme oceňovat – žádné šílené polohy na Instagram, ale realitu, která rozčísne únava, stres i příliš rychlý tlak z okolí. Proč? Protože hatha je o rovnováze. Mezi stojem a pádem, nádechem a výdechem, napětím i uvolněním.
Když se řekne "hatha jóga," lidé si často představí klidné protahování nebo relaxaci. Ale kořeny tohoto stylu jsou hlubší a zajímavější, než čekáte. Slovo "hatha" vychází ze sanskrtu – "ha" znamená slunce a "tha" měsíc. Už to napovídá: jde o propojení protikladů, balanc a sjednocení rozličných sil v těle i hlavě.
Historie sahá zpátky do Indie 11. století. Tehdejší mistři neřešili špeky na břiše, ale jak si uklidnit mysl a připravit tělo pro dlouhou meditaci. Hatha jóga vznikla jako praktický set pohybů a dechových technik, které chystají tělo i mozek na něco hlubšího. V čem je kouzlo? Zkombinování pohybu, kontroly dechu a soustředění. Ti, kdo se jí věnují pravidelně, často mluví o větší psychické odolnosti a lepším zdraví.
V západní kultuře se z hatha jógy stal základní styl většiny jógových lekcí. Pokud jste někdy byli na lekci jógy v Brně, v Praze nebo třeba v Olomouci, je velká šance, že to byla právě ona. Poznáte ji snadno: lekce nejsou ani rychlé, ani extrémně pomalé. Lektoři často kombinují posilovací a protahovací pozice (ásany) a mezi nimi dávají prostor pro vědomý dech.
Není to žádná móda na půl roku. Historické rukopisy jako Hatha Yoga Pradipika nebo Gheranda Samhita o ní mluví jako o systému, který má stabilizovat tělo, vyčistit mysl i emoce. Dnes je hatha jóga doporučovaná fyzioterapeuty nebo psychology i na veřejných zdravotních stránkách – třeba při regeneraci po úrazech, při bolestech zad, snížení stresu nebo úzkostí.
Kdo může s hatha jógou začít? Prakticky kdokoli – děti, dospělí, staří. Dobře nastavená hatha jóga neobsahuje krkolomné gymnastické kousky. Pozice i tempo se dají snadno upravit podle možností vašeho těla. Takže pokud jste si říkali, že na jógu nemáte fyzičku nebo nejste dost ohební, můžete tuto výmluvu s klidem zahodit. Ve studiu budete často s lidmi napříč generacemi.
Co vám může pravidelná hatha jóga přinést? Krom hezčích svalů nebo pružnější páteře rozhodně lepší spánek, pevnější nervy a klid v hlavě. Lidi si také pochvalují úlevu od bolestí (hlavně zad a šíje), uvolnění napětí i lepší trávení. V roce 2022 to potvrdila studie na Masarykově univerzitě, kdy skupina dobrovolníků po osmitýdenní hatha józe uváděla znatelné zlepšení spánku, nálady i snížení bolesti zad. Takže, ať už trénujete na maraton nebo potřebujete zvládnout rizoto večer v klidu, hatha jóga má co dát i vám.
Možná vás překvapí, kolik různých přístupů najdete v českých jógových studiích. Ale hatha jóga má vždy pár společných znaků. Prvním je "ásana" – což je v podstatě pozice těla. Ty nejsou jen tak na oko, každá posiluje určitou partii nebo podporuje konkrétní orgán (například záklony otevřou hrudník a zlepší dýchání). Příklady známých ásan? Pozdrav slunci (Surya Namaskar), Stoj na hlavě (Sirsasana), Kobra (Bhujangasana), Most (Setu Bandhasana), Pes hlavou dolů (Adho Mukha Svanasana).
Druhé velké téma: dech neboli "pránájáma". Tady nejde jen o obyčejné "zhluboka se nadechnout" – učíte se techniky, které energizují (Bhastrika), uklidňují (Nadi Shodhana – střídavý dech) nebo zahřívají tělo (Kapalabhati). Zhruba 80 % začátečníků zjistí po pár lekcích surovou pravdu – dýcháme povrchně, často jen do hrudníku místo až do břicha. Hatha jóga tohle mění. Když najednou posílíte i bránici, dýchání uklidní mysl a tělo plní kyslíkem úplně jinak. Dech navíc pomáhá zvládat bolesti nebo stres. Třeba před zkouškou, pracovním pohovorem nebo během špatně snášené migrény.
Praktická lekce ve studiu trvá většinou 60–90 minut. Začíná krátkým zklidněním, navázáním kontaktu se sebou pomocí dechu. Potom přijde série ásan. Lektor postupuje ve vlnách – někdy rozhýbe tělo dynamicky (Pozdrav slunci), jindy protahuje a posiluje jednotlivé části. V každé pozici vás povede k soustředení na dech, tělo a prostě "teď a tady". Pro zasloužený klid to končí relaxací (Savasana), kdy si tělo všechny změny doslova "zakóduje." V dobře vedené lekci nebude chybět nápověda, jak si usnadnit náročnější pozici, ani praktické tipy na konkrétní dechové cykly.
Co potřebujete do začátku? Podložku, pohodlné oblečení, chuť zkusit to i bez předsudků. Všichni jsme v začátcích neohrabaní – i když to nevypadá, jedním z hesel jógy je "neporovnávej se." Slova "pokrok" a "výkon" tu neznamenají soutěž, spíš vlastní spokojenost a vnímání drobných změn po týdnech praxe.
Unikátní je, že každá lekce může vypadat trochu jinak. Někdy se lektor víc věnuje balančním pozicím (to je super na posílení hlubokého stabilizačního systému, což běžně zabíjejí hodiny v autě nebo u počítače). Jindy zaměří pozornost na dech, jindy na výdrž v ásanách, abyste mohli vnímat malá posunutí a úlevy. Právě variabilita dělá z hatha jógy systém, který se tolik přizpůsobí každému věku i zdravotnímu stavu.
Hatha jóga je skvělý základ pro jakoukoliv další jógovou cestu – ať chcete přejít na dynamičtější vinyasu, power jógu nebo naopak hlubší relaxaci v jin józe. Už ten základ vás naučí strategie, jak lépe zvládat zmatek v hlavě a těžší dny. Mnoho fyzioterapeutů doporučuje právě hatha jógu po operacích zad a kloubů, v prevenci úrazů i během rekonvalescence. Pravidelnost je tu opravdu důležitá – i 1–2 lekce týdně umí změnit stereotypy v pohybu i způsob, jakým tělo reaguje na stres. Když už někdo vydrží dva měsíce, pozoruje nečekané výsledky nejen tělesné, ale i v tom, jak reaguje na konflikty, tlak nebo únavu.
Nemusíte kupovat indický kalendář ani pátrat po vzácných olejích z Himalájí. Začít s hatha jógou je jednodušší, než se zdá. Ideální je zapsat se na úvodní kurz ve vašem městě. Lektoři v Brně, Praze i Olomouci jsou zvyklí na lidi bez zkušeností, takže se nebojte přijít i ve vytahaném tričku. Důležitější je přijít s otevřenou myslí.
První tip: nečekejte zázraky po první hodině. Vaše tělo si potřebuje zvyknout na nové pohyby a dechová cvičení. Svaly, které jste možná celé roky ignorovali, se budou ozývat (někdy bolestí, někdy překvapivou lehkostí). Dávejte si čas. Dokonce i lidé, kteří byli dřív "dřevění," po pár týdnech zvládnou hlubší předklony nebo delší výdrž v pozici bojovníka. Když se necítíte pohodlně v nějaké ásaně, použijte bloky, polštář nebo prostě přečkávejte v jednodušší variantě. Důležité je nespěchat – jóga není závod.
Druhý tip: vnímejte změny, ne jen "výsledky". Zkuste si večer po lekci všimnout, jak se vám spí, co dokáže klidná mysl před usnutím i jak vnímáte vlastní tělo. To, že po hatha józe se snižuje produkce stresových hormonů, není výmysl – v roce 2020 studovala skupina vědců na univerzitě v Olomouci dvacet žen po devíti týdnech hatha jógy, a u 90 % z nich klesly hladiny kortizolu. Takže ty změny jste schopni pocítit v běžné denní rutině.
Třetí tip: zařazujte jógu pravidelně. I když dáte jednu hodinu týdně, tělo i hlava si ten rozdíl zapamatují. Pokud doma nemáte čas nebo podmínky, choďte do studia – právě tam budete motivováni kolektivem i vedením lektora. Doma si pusťte instruktážní video nebo poslechněte podcast lektora, u kterého cvičíte rádi.
Než začnete, zkuste tyto praktické rady:
Možná vás překvapí jedno: s jógou můžete začít v jakémkoli věku. Ve studiu v Brně cvičí osmdesátiletá dáma stejně zapáleně jako patnáctiletá studentka. Pokud máte zdravotní omezení, vždy se poraďte s lektorem, ale i při bolestech zad, skolióze nebo po porodech dokáže jóga zázraky. Existují i speciální lekce pro těhotné, děti nebo seniory. Pokud cítíte, že vám některý pohyb nesedí, nebojte se říct si o úpravu.
Vyzkoušejte si vést si "jógový deník". Zapisujte si, jak se před a po hodině cítíte, co vám dělá dobře nebo těžko. Postupně uvidíte drobné změny, třeba lepší náladu, pevnější střed těla nebo méně bolestí zad. To je ta skutečná motivace, ne kliky a planky.
Chcete-li z jógové praxe vytěžit maximum, nezačínejte a nekončete jen na podložce. Dechová cvičení praktikujte i mimo studio – před schůzkou, během náročného dne, v tramvaji. Stačí několik minut a tělo i mysl dostane jasný signál ke zpomalení. Pokud se někdy ztratíte v tom, co vlastně cítit nebo dělat, vraťte se ke hatha jóga. Vrací nás nohama na zem a připomíná, že v jednoduchosti je síla. Cvičení není únikem od reality, ale cestou, jak se s ní poprat o něco lépe a zdravěji.