Publikoval Zora Navrátilová
0 Komentáře
Každý, kdo někdy funěl při výstupu do druhého patra, ví, jak snadno může dojít dech. Jenže zvětšení plicní kapacity nemusí být záležitostí sportovců nebo astmatiků – týká se nás všech. Věděli jste, že kapacita plic dosahuje vrcholu kolem 20 až 25 let a pak postupně klesá? Od třicítky dolů ztrácíme ročně přibližně 1 % objemu plic. Což je docela rána, že? Ale dobrou zprávou je, že se s tím dá něco dělat. Plíce milují výzvy a reagují na trénink lépe, než bychom čekali. U mě doma, mezi kočkou Minou a Ondrou (můj muž je taky typický “zadrždech”), se jógové dýchací cvičení stalo denní rutinou stejně jako ranní káva. Nejde jen o sport, někdy i hloubka nádechu rozhodne o tom, jak zvládneme stres nebo únavu. Pojďte zjistit, jak opravdu zvýšit kapacitu plic, proč je to tak důležité a jak se k tomu dostat i bez rekvizit a složitostí.
Představte si plíce jako pružný měch. Čím pevnější a roztaženější je, tím více vzduchu zvládne přijmout a vydat – což se přímo odráží na našem zdraví i vitalitě. Kapacita plic není jenom číslo z nějake laboratorní křivky. Ovlivňuje fyzickou kondici, schopnost vydržet déle při běhu, rychlost regenerace po infekci nebo při námaze, a dokonce i sílu hlasu. Onkologové upozorňují, že lidé s větší plicní kapacitou mívají menší problémy s následky respiračních onemocnění. Lidé, kteří pravidelně trénují dech, mají nižší krevní tlak, více energie a lepší soustředění. Docela solidní argument, proč tomu věnovat pozornost.
Zajímavost? Nejvyšší změřená vitální kapacita plic u člověka byla téměř 8 litrů! Průměrně ale máme my ženy kapacitu kolem 3–4 litrů, muži 4–6 litrů. Nejde přitom jen o vrozené dispozice. Kouření, špatné držení těla, sedavý styl života nebo častý pobyt v znečištěném ovzduší plíce sužují a fungují trochu jako závaží. Ztráta 1 % objemu plic ročně s přibývajícím věkem může znamenat, že v padesáti máme o pětinu menší zásobník kyslíku než v mládí. To je důležité třeba i u koronavirových infekcí – lidé s větší plicní rezervou zvládnou náročné období snáz.
Kapacitu plic ovlivňuje nejen samotná velikost plic, ale také elasticita plicních sklípků (alveol). Pokud se snažíte zlepšit fyzičku, typ tréninku se projeví i na schopnosti dýchat. Plavci mají největší průměrnou vitální kapacitu ze všech sportovců, protože vodní prostředí vyžaduje hluboký a kontrolovaný výdech. Běžci a cyklisté na tom nejsou o moc hůř, hlavní ale je, že pravidelný pohyb obecně napomáhá zlepšovat pružnost plicních tkání.
Stručně – větší kapacita plic se promítá do toho, jak zvládáme fyzickou zátěž, stres, nemoci, a ovlivňuje celkové vnímání energie v těle. Pokud vám klesá dech při normálních činnostech, plíce volají o pozornost už teď.
Typ sportu | Průměrná vitální kapacita (l) | Poznámka |
---|---|---|
Plavci | 5,2 – 6,2 | Výrazný trénink výdechu, práce s dechem pod vodou |
Běžci a cyklisté | 4,8 – 5,6 | Střídání tempa, hluboké dýchání během zátěže |
Netrenovaní dospělí | 3,4 – 4,6 | Výrazný pokles s věkem a zvyky |
Že jste tělocvik nesnášeli? Žádný strach. Pro plicní kondici nepotřebujete silová cvičení, posilovnu ani se dřít v zimě s běháním. Největším kouzlem pro zvětšení kapacity plic je nenápadné, ale pravidelné procvičování dechu. Viděla jsem nejen u Ondry, ale i u svých starších příbuzných, že i deset minut denně umí změnit za pár týdnů celkový pocit při dýchání. Tady jsou v praxi osvědčené postupy a tipy, co snadno zavedete sami doma – klidně ještě dnes.
Jednoduché tipy, které fungují, když už pohybové cvičení nestačí:
Podle studie publikované v Chest Journal z roku 2022 měli lidé, kteří cvičili brániční dýchání denně deset minut po dobu osmi týdnů, nárůst vitální kapacity plic v průměru o 10 %. U sportovců byl efekt ještě vyšší. Pokud jste astmatik nebo máte chronickou plicní nemoc, vždy konzultujte dechová cvičení s lékařem.
Bez nutnosti investovat do vybavení můžete trénovat téměř kdekoliv – na zahradě, v tramvaji nebo v kanceláři. Tělo si zvyká překvapivě rychle. Už po několika týdnech ucítíte, že rozhovor do schodů vás neunaví tolik jako dřív.
Plíce jsou tím, co z nás dělá živé bytosti. Nestačí je jen cvičit, je potřeba se o ně starat i „zevnitř“. Ono, když Mina vyrazí oknem za ptáky a lapá po dechu, vím přesně, jaký to je pocit, když chybí čerstvý vzduch. Takže nejen dechová gymnastika, ale také změny v prostředí a stylu života mají silný vliv na to, jak naše plíce pracují.
Existují samozřejmě i speciální cvičební pomůcky, jako jsou trenažéry dýchání nebo plicní balonky, které zvyšují odpor při výdechu a tím posilují dýchací svaly. Ale běžná domácí rutina, zahrnující pravidelné protažení trupu, cviky na flexibilitu hrudníku a hlubší nádechy, je stále základ a nestojí skoro nic. Výborně funguje také zpěv – právě trénink dlouhého výdechu nutí plíce pracovat skoro na maximum a je dokázáno, že zpěváci mají až o 20 % vyšší vitální kapacitu.
Závěrem si pojďme připomenout to nejdůležitější: Plíce máme jen jedny, ale jejich „objem“ do značné míry ovlivníme sami. Dejte jim prostor, pohyb, kvalitní vzduch a čas – a ony vám to vrátí větší energií, lepším zdravím a možná i delším životem. Pokud si pravidelně zkusíte výše popsaná cvičení, za měsíc budete koukat, že třeba už vyběhnete na Petrov spíš s úsměvem než lapáním po dechu.