Publikoval Zora Navrátilová
0 Komentáře
Když někdo ztratí vědomí nebo začne mít závratě, skoro vždy padne otázka: „Jaký má tep?“ Ale málokdo přesně ví, jaký by měl být ten správný. Je fascinující, jak každé tělo bije svým vlastním rytmem – doslova! Tep není jen nějaké číslo z přístroje v ordinaci. Je to jedno z nejdůležitějších znamení, že vaše srdce je v pořádku, nebo naopak volá o pomoc. Tepová frekvence totiž není stejná u dětí, dospívajících nebo seniorů a záleží i na tom, jestli ležíte, běžíte, spíte nebo se zrovna vztekáte.
Tepová frekvence – tedy kolikrát za minutu vaše srdce pumpne krev do oběhu – je ovlivněná věkem, pohlavím, fyzičkou i tím, co právě děláte. Narodí se malé miminko a jeho tělíčko jede na obrátky: srdíčko mu buší průměrně 120 až 160krát za minutu. Pro představu, to je víc než dvakrát rychleji než u zdravého dospělého! V předškolním věku už tep mírně klesá (asi 80–110/min), ještě víc v pubertě (60–100/min). Dospělý člověk v klidu obvykle bije mezi 60 až 90, někdy 100 tepy za minutu. U seniorů nad 65 let zůstává rozmezí podobné, ale častěji naráží na vyšší hodnoty kvůli stárnutí srdce.
| Věk | Průměrná klidová tepová frekvence (tepů/min) |
|---|---|
| Novorozenec | 120–160 |
| Kojenci do 1 roku | 100–160 |
| Děti 1–2 roky | 90–150 |
| Děti 3–4 roky | 80–110 |
| Děti 5–6 let | 75–110 |
| Děti 7–9 let | 70–110 |
| Dospívající 10–15 let | 60–100 |
| Dospělí 16–64 let | 60–90 |
| Senioři nad 65 let | 60–100 |
Všimli jste si někdy, jak rychle vám buší srdce po běhu do schodů? Výrazné zvýšení tepu je v pořádku. Ale pokud vám srdce bije rychle nebo naopak příliš pomalu i v klidu, může to být signál k větší pozornosti. Jako zdravý dospělý byste měli v klidu držet tep podle věku mezi 60 a 90, ideálně kolem 70. Výkonný sportovec může mít hodnoty i nižší než 60. Naopak obézní lidé nebo ti, co pravidelně nesportují, často mají v klidu tep vyšší.
Na tep působí stres, dehydratace, těhotenství, káva, léky na srdce nebo třeba i obyčejné horečky. Někdy stačí málo a čísla letí nahoru – děti například bývají citlivější na nemoc. A u seniorů často narazíte na poruchy srdečního rytmu, což může být samostatná téma na knihu. Proto se vyplatí sledovat hodnotu tepu pravidelně - nejlépe ráno těsně po probuzení, než vstanete z postele. Právě tato hodnota ukazuje, jak na tom se svým zdravím skutečně jste.
Možná znáte tu scénu: někdo si přiloží dva prsty na zápěstí a zamyšleně počítá. Tohle je stále nejpřesnější domácí metoda. Zápěstí, krk nebo dokonce přes srdce – vždy měřte tam, kde snadno nahmatáte pravidelné pulzování. Nejlepší je použít ukazovák a prostředníček (nikdy palec, protože má vlastní pulz!). Stiskněte lehce, počkejte, až ucítíte tep, a počítejte 30 vteřin. Výsledek vynásobte dvěma – máte počet tepů za minutu.
Dnes už ale spousta chytrých hodinek nebo fitness náramků zvládá měřit tep automaticky celý den – a řada z nich opravdu přesně (rozdíl bývá maximálně 2–5 tepů). Tyto hodnoty jsou ideální pro běžnou samokontrolu, ale pokud to myslíte s kondicí vážně nebo řešíte zdravotní potíže, mějte osobní měření stále pod kontrolou a nezapomínejte na klasiku s prsty na zápěstí.
Pozor si ale dejte na to, že jednorázové odchylky nebo zvýšený tep při nemoci nejsou hned důvodem k panice. Sledovat se vyplatí v dlouhodobějším horizontu a všímat si, jestli se klidový tep nezvyšuje, nebo naopak neklesá bez zjevné příčiny. Prudké výkyvy bez vysvětlení mohou být signálem pro lékaře. Je dobré si pamatovat, že u zdravých lidí bývá rozdíl mezi hodnotami ráno a večer – večer může být tep až o 10–15 tepů rychlejší.
Na vysoký nebo nízký tep by měli zbystřit hlavně ti, kdo už mají srdeční potíže, diabetes, vysoký tlak nebo trpí nadváhou. Varovat by vás měly trvalé hodnoty nad 100 v klidu i pod 50 (výjimkou jsou vytrvalostní sportovci – jejich srdce je zvyklé na menší námahu). U dětí jsou odchylky běžnější, ale vše nad 180 by mělo být pro rodiče signál zajít k pediatrovi.
Možná si říkáte, proč tolik povyku kolem jednoho čísla. Jenže tepová frekvence je něco jako tachometr vašeho zdraví. Srdce reaguje na nervy, hormony, pohyb i emoce. Pokud srdce běží “na plné obrátky” delší dobu, rychleji se opotřebí, hrozí kardiovaskulární potíže, vyšší krevní tlak, ale i únava, vyčerpání nebo závratě. Lidé s klidovou hodnotou blížící se 80–90 mají vyšší riziko infarktu než ti, kdo se drží kolem 60–70. Opravdu – výzkum francouzských lékařů z roku 2018 ukázal, že každých 10 tepů navíc znamená o 20 % větší riziko úmrtí na srdce. Ale přehánět to s nízkou hodnotou nejde – i s příliš pomalým tepm (bradykardií) se tělo nestíhá okysličovat.
Jak si udržet ideální tep podle věku? Nejjednodušší je dostatek pohybu. Obyčejné svižné procházky několikrát týdně zlepší i srdce s pomalejším startem. Důležité je taky omezit stres, zbytečný příjem kofeinu a alkoholu. Ovlivnit tep můžete i kvalitním spánkem, pitným režimem a vyváženou stravou. Pokud užíváte léky na tlak nebo na srdce, poraďte se vždy s lékařem, protože některé hodnoty budou přirozeně nižší. Váš tep odráží nejen vaši fyzičku, ale i momentální zdraví a životní styl. Ranní měření „jen tak“ vás může včas upozornit na přetížení organismu nebo začínající nemoc.
Sledujte svůj klidový tep v aplikaci nebo zápisníku. Při prudkých odchylkách nebo náhlém zrychlení – hlavně bez viditelné příčiny – zbystřete. Neignorujte pocit bušení srdce v klidu, neobvyklé závratě nebo dušnost. Občasné zvýšení tepu při stresu nebo sportu je normální, ale pokud se netrápíte v posilovně a čísla jsou vyšší než obvykle, zvažte konzultaci s lékařem. Pamatujte, že budoucnost vašeho srdce můžete ovlivnit dnes – ať vám tepe správně podle věku i nálady!