Publikoval Zora Navrátilová
0 Komentáře
Pode dlaněmi vás pálí parkety, kolena máte otlačená a hrbatíte se, místo abyste dýchali do břicha? To chce změnu. Mnozí to znají – první jóga na dece, na ručníku nebo dokonce jen na holé podlaze. Jenže s podložkou zažijete úplně jiný rozdíl, a nejde jen o pohodlí. Pomáhá vám správně cvičit, minimalizuje zranění a stává se jakýmsi osobním ostrovem, kde se soustředíte jen na sebe a své tělo. Bez podložky je to prostě poloviční zážitek – když se vám klouže noha v pozici psa hlavou dolů, žádná harmonie se nekoná.
Podložka na jógu není jenom barevný doplněk, který ladí s legínami. Je to praktický parťák, bez kterého cvičení ztrácí smysl i efekt. První a nejdůležitější důvod? Ochrana těla. Kolena, kyčle, hřbet ruky, kotníky – když cvik děláte bez podložky, všechno tohle trpí. Tlak na klouby vede často k bolestem i dlouhodobému podráždění. Podložka rozkládá zátěž, takže klouby netrpí a vy se nemusíte bát dát do pozice víc síly nebo prodýchat hlubší předklon, aniž byste si narazili čéšku o tvrdou zem. Podložka na jógu má většinou tloušťku mezi 3 až 6 mm. Proč právě tohle rozmezí? Nabízí ideální kompromis mezi ochranou a stabilitou.
Faktem je, že podložky nejčastěji používají lidé, kteří chtějí zabránit klouzání, ať už jde o ruce nebo nohy. Zpocené dlaně se na parketách svezou, ale povrch podložky je navržený tak, aby šel pot co nejvíc nasát nebo aspoň minimalizoval riziko podklouznutí. Některé podložky jsou dokonce dvouvrstvé, spodek lepí ke zemi a vršek poskytuje jemný a jistý dotek. Zajímavost: podle průzkumu The Yoga Journal 87 % pravidelných cvičenců uvádí, že se díky podložce cítí při józe bezpečněji a nebojí se v pozicích "pustit" do větší hloubky.
Bez podložky je tu ještě jedna nevýhoda: hygiena. Skvrny od potu na koberci, šlápoty na ručníku a špína z podlahy – ne zrovna prostředí pro relaxaci. Když člověk cvičí na svém kousku, záda i tělo si zvyknou na zónu, kde se pravidelně čistí, dezinfikuje, a kde nehrozí, že člověk skončí v prachu, chloupcích nebo na studené zemi. Pravidelní cvičenci tvrdí, že jim podložka pomáhá i rituálně: člověk se na ní soustředí a získá pocit stability, který se odráží i v psychice. Opravdu – mozek vnímá hranici podložky jako ostrůvek bezpečí, kde se vypne svět a zapne tělo.
Důležité také je, že podložka chrání nejen tělo, ale i samotnou podlahu – když ráno děláte pozdrav slunci nad parketami, chráníte je před potem i škrábanci, které vzniknou od nehtů nebo cvičební obuvi.
Jedním z častých argumentů proti podložce je, že jóga se cvičila tisíce let na různých površích. Jenže dříve nebyly běžné lamináty, dlažba ani studené lino v činžácích – a taky jóga byla pro tělo mnohem přirozenější, protože lidé netrpěli sedavým způsobem života tak jako dnes. Moderní jóga má jiné potřeby a tělo jiné zvyky. Opravdu, přečtěte si, co říká slavná instruktorka Kino MacGregor:
„Podložka je most mezi starým a novým, mezi tradicí a současností. I když jóga začínala bez ní, západní tělo, zvyklé na pohodlí židle, ji nutně potřebuje.“
Podložka je vlastně velmi chytrá pomůcka, která není jenom bariérou mezi vámi a podlahou. Pomáhá držet stabilní páteř v kočičce, chrání paty v pozici bojovníka, a hlavně – cvičí vás ve vnímání svých hranic. Zajímavé totiž je, že většina negativek při cvičení opravdu vzniká kvůli podklouznutí, špatné opěrné ploše anebo psychickému stresu.
Používání podložky tedy cvičení chrání na několika úrovních: fyzicky (klouby, stabilita, soudržnost pohybu), hygienicky (čistota), psychicky (komfortní bezpečí) a v neposlední řadě i esteticky (vaše domácnost zůstává bez fleků i šrámů).
Podívejte se na shrnující tabulku nejdůležitějších benefitů:
Přínos | Popis |
---|---|
Ochrana kloubů | Snižuje tlak na kolena, zápěstí, kotníky a páteř. |
Bezpečí | Zabraňuje uklouznutí a snižuje riziko zranění. |
Hygiena | Izoluje od špíny a bakterií z podlahy. |
Stabilita | Pomáhá udržet balanc v náročných pozicích. |
Psychika | Vymezuje osobní prostor, zlepšuje koncentraci. |
Nevybrat si podložku podle barvy, to je základ. Každé tělo potřebuje něco trochu jiného a výběr má proto svá pravidla. Co hraje největší roli? Materiál, tloušťka, přilnavost, váha, skladnost a samozřejmě údržba. Podložka není univerzální věc – pokud doma běháte po dřevěné podlaze a potíte se jak při infrasauně, potřebujete jiný kousek než ten, kdo si cvičí jemně v ponožkách na balkoně.
Nejrozšířenější materiály jsou PVC (gumové podložky), TPE (termoplastické elastomery), přírodní kaučuk a korek. Každý má svoje plusy i mínusy. PVC podložky drží dlouho, snadno se čistí, ale nejsou moc ekologické. Přírodní kaučuk je naopak šetrný k přírodě a krásně saje pot, ale relativně rychle se opotřebuje. TPE je compromise mezi oběma, je šetrnější i příjemný na dotek. Korek je parádní pro alergiky a lidi s citlivou pokožkou, navíc se s potem chová lépe – čím víc potu, tím lepší přilnavost. Když si chcete být jistí, zeptejte se lektora, co by doporučil na váš typ praxe a těla.
Pokud nevíte, jakou tloušťku vybrat, zkuste si stoupnout na jednu nohu. Pokud máte tenké kosti a citlivé klouby, raději sáhněte po silnější podložce (aspoň 5 mm), ale pozor – moc měkká podložka může způsobovat nestabilitu v balansových pozicích. Ti, kdo milují dynamické lekce nebo power jógu, většinou sahají po tenčích (3–4 mm), protože potřebují lepší kontakt s podlahou.
Kromě toho hlídejte délku (standard je 180 cm), hlavně pokud měříte víc než 175 cm. Šířka je většinou mezi 60 až 68 cm, ale když rádi mácháte nohama nebo trpíte na "rozjeté" cviky, delší nebo širší podložka vám zachrání lekci. Důležitá je i váha – jestli podložku nosíte do parku nebo vlakem na víkend, hledejte skládací nebo cestovní lehčí kousky, některé mají jen 900 gramů.
Co výdrž? Podložky z PVC vydrží i pět let denního cvičení, korek nebo přírodní gumy jsou většinou na 2–3 roky. Nejzranitelnější bývají na místech, kde pokládáte ruce a chodidla – typicky v prkně nebo v psovi hlavou dolů. Životnost podložky lze prodloužit správnou údržbou – otírejte ji vlhkým hadříkem nebo použitím speciálního spreje na dezinfekci (můžete klidně použít mix vody a octa v poměru 9:1).
Když se na podložce dějí skvrny nebo začne zapáchat, je to signál k důkladnějšímu čištění nebo výměně. Nikdy ji nesušte na přímém slunci, ztratí pak pružnost. Pokud máte domácí mazlíčky, dávejte ji stranou – drápky ani zuby ji nešetří.
Odpovědnost za vlastní zdraví nejde obejít. Podložka vás nejspíš nespasí, když zvolíte špatnou techniku nebo budete cvičit přes bolest. Ale její výběr dělá rozdíl mezi "uf, bolí mě kolena" a "wow, dneska jsem si to dala naplno." Takže vždy myslete na tuhle jednoduchou a přímou rovnici: kvalitní povrch rovná se zdravější pohyb i lepší zážitek z jógy.
Podložku používáme, protože nám zlepšuje život – ale umí se zvrtnout i proti nám. Třeba když ji špatně čistíme, nebo si myslíme, že je úplně univerzální na všechno. První častá chyba: skládání podložky vlhká nebo s potem. Ve vlhku se rychle množí bakterie a plíseň – proto po domácím tréninku rozhodně neházejte smotanou podložku do tašky, ale nechte ji vyschnout. Pokud se na podložce objeví zápach, může za to většinou právě tohle. Měla by schnout naplocho nebo pověšená v dobře větrané místnosti.
Další chyba je výběr nevhodného povrchu: některé podložky kloužou na lesklé dlažbě, jiné sáknou pot až moc a začnou být těžké. Vyzkoušet si ji v obchodě (nebo aspoň doma, když ji koupíte online) není ostuda. Počkejte, až se mírně zahřejete a trochu se potíte – tehdy poznáte, jak se bude chovat v reálu. Pokud podložka začne být časem „mastná“ nebo hladká, očistěte ji jemným mýdlem a houbičkou, ale nikdy nepoužívejte drsné kartáče, které povrch zničí.
Pozor také na kombinace – není vhodné cvičit v běžeckých botách na klasické podložce, podrážky totiž povrchy narušují a ničí. Jógu cvičíme zásadně bosky nebo v protiskluzových ponožkách, pokud jinak trpíme na klouzání (například u hot jógy).
Další tip: vezměte si na lekci malý ručník, ten můžete dát pod ruce při obzvlášť intenzivním pocení. Skvělý trik je nastříkat několik kapek vody na suchou podložku, pokud je její povrch příliš klouzavý – nefunguje to vždy, ale někdy pomůže trochu zdrsnění.
Když si pořizujete podložku na cesty, vybírejte skládací nebo lehké kousky, které jdou složit do batohu nebo přehodit přes rameno. Některé mají extra pásky na přenášení, jiné můžete nosit v obalech nebo rolovat – záleží, jestli jezdíte často, nebo cvičíte hlavně doma. Cestovatelé často používají i tzv. travel mat, která má tloušťku jen 1–2 mm, ale pozor – není vhodná na každodenní trénink na tvrdé podlaze.
Nikdy nekombinujte podložku s kobercem, pokud máte sklony k alergiím – prach a drobky z koberce se rychle dostanou na povrch podložky a dost špatně se čistí. A ještě jeden drobný tip: pokud máte domácí jógu rádi s hudbou, vyzkoušejte si, jak se podložka chová, když trochu tančíte nebo více přecházíte, některé totiž sklouznou, pokud se do nich opravdu opřete bokem nebo patami.
Myslete ale i na menší detaily – některé podložky mají z výroby nepatrný zápach (hlavně ty z PVC nebo kaučuku). Dejte jim trochu času na vyvětrání, třeba přes noc na balkoně. Tento zápach po pár dnech mizí úplně a už se nikdy nevrátí.
Podložka je vlastně takový osobní prostor i štít. Když ji časem nahradíte novou, věnujte té původní druhý život třeba jako podložku pod květináč, na sezení nebo k tvoření s dětmi.
Cvičení bez podložky možná jde, ale proč si život komplikovat? Když ji zvolíte správně, máte vyhráno – totiž zdravá kolena, pohodlné dlaně i čistou mysl.