Publikoval Zora Navrátilová
0 Komentáře
Úzkost je emoce, kterou zažívá mnoho lidí. Může být jak krátkodobá reakce na stresující situaci, tak i dlouhodobý problém, který má vládu nad naším každodenním životem. Různé faktory mohou spustit tento nežádoucí stav - od pracovního tlaku až po rodinné problémy.
Je důležité rozumět, co úzkost způsobuje, abychom se s ní mohli efektivně vypořádat. Pro začátek je třeba vědět, jak se úzkost projevuje a co ji může vyvolávat. Také je dobré vědět, jakým způsobem úzkost ovlivňuje naše tělo i mysl a znát některé užitečné metody, jak s ní bojovat.
Úzkost je přirozenou reakcí na stres a je běžnou součástí života. Jde o pocit obav nebo strachu, který může být mírný nebo velmi intenzivní. Každý člověk může úzkost prožívat jinak, ale některé příznaky jsou běžné pro většinu z nás. Patří sem nepravidelný srdeční tep, pocení, třes, neklid a pocit napětí.
Pro některé lidi je úzkost krátkodobým jevem, který se objevuje ve specifických situacích, jako jsou pohovory, zkoušky nebo veřejné vystoupení. V těchto případech je úzkost obvykle dočasná a zmizí, jakmile stresová situace skončí. Pro jiné může být jejich úzkost dlouhodobá a výraznější, což může zásadně ovlivnit jejich každodenní život.
Existují různé typy úzkostných poruch, například generalizovaná úzkostná porucha, panická porucha nebo sociální úzkostná porucha. Každá z nich má své specifické příznaky a projevy, ale všechny sdílejí společný prvek - neustálý a nadměrný strach, který je těžké ovládnout. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí úzkostnou poruchou přibližně 1 z 13 lidí po celém světě.
Úzkost se projevuje nejen na psychické rovině, ale i fyzicky. Mnoho lidí pociťuje nevolnost, bolesti hlavy, svalové napětí a vyčerpání. Může také způsobit problémy se soustředěním a pamětí. Tyto příznaky nejsou pouze nepříjemné, ale mohou také znemožnit každodenní úkony.
„Úzkost je jako houba, která nasává všechen stres a trápení, až se překročí její kapacita a začne vylévat,“ říká Dr. Petra Konečná, odbornice na duševní zdraví.
Dalším znakem úzkosti může být mnoho druhů iracionálních obav a strachů, které nemají konkrétní podklad v realitě. Často se setkáváme s katastrofickými scénáři, které si v naší mysli přehráváme pořád dokola. Tento druh myšlení může způsobit začarovaný kruh, kdy naše obavy neustále rostou a nabírají na síle.
Pochopení toho, co úzkost je a jak se projevuje, je prvním krokem k tomu, abychom ji mohli efektivně zvládat. Následující části článku se budou zabývat tím, co může úzkost vyvolávat, jak na naše tělo a mysl působí a jaké praktické metody lze použít, abychom s ní mohli úspěšně bojovat.
Úzkost může být vyvolána mnoha faktory, které často souvisejí s naším každodenním životem a vnějšími okolnostmi. Jedním z nejběžnějších spouštěčů je stres. Stresové situace na pracovišti, těžké životní rozhodnutí nebo rodinné problémy mohou způsobit pocity úzkosti. Naše tělo i mysl reagují na tyto situace zvýšenou produkcí stresových hormonů, což může vést k projevům úzkosti.
Dalším častým faktorem je nedostatek spánku. Pokud naše tělo a mysl nedostanou dostatečný odpočinek, můžeme se cítit podráždění, unavení a náchylnější k úzkosti. Spánková deprivace ovlivňuje naše kognitivní funkce a schopnost efektivně zvládat stres, což může začarovaný kruh úzkosti ještě zhoršit.
Třetím významným spouštěčem jsou sociální situace. Někdo může pociťovat úzkost při jednání s neznámými lidmi nebo ve velkých skupinách. Fobie, jako je strach z veřejného vystupování nebo strach z odmítnutí, mohou vést k intenzivním úzkostným stavům. Statistiky ukazují, že až 12% populace trpí sociální úzkostnou poruchou.
Často opomíjeným, ale důležitým faktorem je i fyzické zdraví. Choroby jako úzkostné poruchy mohou být provázeny nebo zhoršovány různými fyzickými zdravotními problémy. Například chronické bolesti nebo hmotnostní problémy mohou přispívat k emocionální zátěži a potažmo k úzkosti.
Prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme, hraje obrovskou roli v našem duševním zdraví. Toxické pracovní prostředí či nefungující rodinné vztahy mohou být zdrojem neustálého stresu a úzkosti. I změny, které považujeme za pozitivní, jako stěhování do nového bytu nebo povýšení v práci, mohou být stresující a vyvolat pocity úzkosti.
Nakonec se podívejme na roli genetických faktorů. Výzkum ukazuje, že úzkostné poruchy mohou být dědičné. Pokud někdo v rodině trpí úzkostmi, je pravděpodobnější, že se s tímto problémem setkáme i my. Genetika ovlivňuje, jak naše tělo a mysl reagují na stres a situace, které mohou vyvolávat úzkost.
Podle Americké psychiatrické asociace: "Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy a postihují skoro 30% dospělé populace v některém okamžiku jejich života."
Úzkost má mnoho různých projevů a může ovlivňovat naše fyzické i duševní zdraví. Když se cítíme úzkostlivě, naše tělo může reagovat různými způsoby. Může se zrychlit tep srdce, začneme se nadměrně potit, cítíme se neklidní nebo se nám mohou třást ruce. To vše jsou běžné reakce těla na stres a úzkost.
Jedním z nejčastějších fyzických projevů úzkosti je napětí svalů. Když jsme ve stresu, naše svaly se instinktivně stáhnou, což může vést k bolesti a nepříjemným pocitům v různých částech těla, jako je krk, ramena nebo záda. Tato svalová tenze je často doprovázena bolestmi hlavy a migrénami.
"Úzkost a stres jsou přirozenou součástí života, ale když se stanou chronickými, mohou mít vážný dopad na naše fyzické zdraví," říká Dr. Jaroslav Vondráček, přední český psycholog.
Naše dýchání se také může změnit, když jsme úzkostliví. Můžeme začít dýchat rychle a povrchně, což může vést k hyperventilaci. Tento jev může způsobit závratě, mžitky před očima nebo dokonce pocit, že nemůžeme dýchat. U některých lidí může vyvolat i panické záchvaty.
Úzkost ovlivňuje také náš trávící systém. Mnoho lidí s úzkostí zažívá nepříjemné pocity v žaludku, jako je nevolnost, bolest břicha, nadýmání nebo průjem. Tyto trávicí problémy mohou být velmi nepříjemné a zabraňují nám plně si užívat každodenní život.
Z hlediska duševního zdraví může úzkost způsobit problémy se soustředěním, pamětí a rozhodováním. Dlouhodobý stres a úzkost mohou vést k vyčerpání, což sníží naši schopnost vykonávat běžné každodenní úkony. Lidé trpící úzkostí se často cítí přetížení a mohou mít potíže s usnutím nebo se často budí během noci.
Duševní projevy úzkosti mohou zahrnovat také pocity beznaděje, podrážděnosti a deprese. Tyto emoce mohou negativně ovlivnit naše vztahy s okolím a snížit naši schopnost vyrovnávat se s běžnými problémy. Mnoho lidí s úzkostí se také uchyluje k vyhýbavému chování, což znamená, že se začnou vyhýbat situacím nebo lidem, kteří by mohli vyvolat úzkostné pocity.
Když zažíváme úzkost, v našem mozku dochází k chemickým změnám. Úzkost zvyšuje hladinu stresových hormonů, jako je kortizol a adrenalin, které připravují naše tělo na
Úzkost může být vyčerpávající, ale existuje několik metod, jak se s ní úspěšně vypořádat. Prvním krokem je uvědomit si, že mít úzkostné pocity je normální a každý je čas od času zažívá. Další důležitý krok je hledání způsobů, jak úzkost zvládnout efektivněji.
Relaxace a dýchací techniky: Když nás přepadne úzkost, může nám pomoci hluboké dýchání a relaxační techniky. Sedněte si na tiché místo, zavřete oči a soustřeďte se na svůj dech. Pomalu se nadechujte nosem a vydechujte ústy. Opakujte tento proces několikrát, dokud neucítíte úlevu. Dýchací techniky pomáhají snížit napětí a uklidnit mysl.
Fyzická aktivita: Pravidelný pohyb, jako je chůze, běh nebo jóga, může výrazně přispět k redukci úzkosti. Cvičení uvolňuje endorfiny, známé jako hormony štěstí, které pomáhají zlepšit náladu a snížit stres. I krátká procházka může mít pozitivní účinky na vaši psychiku.
Správná výživa a hydratace: Strava hraje významnou roli v našem duševním zdraví. Snažte se konzumovat co nejvíce čerstvých potravin, ovoce, zeleniny a celozrnných produktů. Vyhněte se nadměrnému příjmu kofeinu a alkoholu, které mohou úzkost zhoršovat. Dostatečná hydratace je také klíčová, protože dehydratace může zesilovat příznaky úzkosti.
Pravidelný spánek: Kvalitní spánek je nezbytný pro regeneraci těla a mysli. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu každý den, i o víkendech. Vytvořte si klidné prostředí pro spánek – tmavé, chladnější a tiché. Pokud nemůžete usnout, zkuste relaxační techniky nebo si přečtěte knihu.
Omezení zátěže: Identifikujte zdroje stresu ve svém životě a pokuste se je minimalizovat. Naučte se říkat „ne“, když je toho na vás příliš moc. Rozdělte si úkoly na menší části a zaměřte se na jeden úkol po druhém. Vytvořte si realistický denní plán, který zahrnuje i čas na odpočinek.
Podpora od blízkých: Sdílení svých pocitů s rodinou nebo přáteli může poskytnout úlevu. Blízcí lidé vám mohou poskytnout podporu, pochopení a cenné rady. Někdy stačí jen mluvit o svém problému a pocítíte úlevu.
Profesionální pomoc: Pokud jsou vaše úzkostné pocity příliš intenzivní nebo trvají delší dobu, nemusíte na to být sami. Můžete vyhledat pomoc od odborníka, jako je psycholog nebo terapeut, který vám pomůže najít techniky na zvládání úzkosti a nabídne potřebnou podporu.
„Zvládání úzkosti je proces, který vyžaduje čas a trpělivost. Je důležité naučit se techniky, které vám pomohou snížit napětí a vrátit se ke klidnějšímu, vyrovnanějšímu stavu mysli,“ říká psycholožka Mgr. Jana Nováková.
Občas může pomoci zaměřit se na nové, pozitivní aktivity. Vyzkoušejte třeba malování, zahradničení nebo hudbu. Kreativní činnosti mohou působit jako forma terapie, která odvádí myšlenky od negativních pocitů a přináší radost.
Mindfulness a meditace: Mindfulness neboli bdělá pozornost je technika, která vám pomůže být přítomni v aktuálním okamžiku. Zaměřte se na své tělo, dech a smysly. Meditace může poskytnout klid a snížit úzkostné pocity. Existují různé aplikace a videa, která vám mohou pomoci s vedenou meditací.
Být laskavý k sobě samému, trénovat trpělivost a používat praktické techniky vám může pomoci zvládnout úzkost. Nezapomeňte, že každý člověk je jiný a co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého. Klíčem je najít to, co vám osobně nejlépe vyhovuje a co nejlépe přispívá k vašemu duševnímu zdraví.